André Marie Ampére
André Marie Ampére
*22.ledna 1775 Poleymeix †10. července 1836 Marseille
Byl francouzkým matematikem a fyzikem, který proslul svými pracemi z oblasti magnetismu a elektrodynamiky.
Ampére se narodil v rodině obchodníka. Rodina žila v Lyonu, ale později se natrvalo přestěhovala do nedalekého Poleymieux. Ampére nikdy nenavštěvoval školu, ale bez vzdělání nezůstal. Vyučoval ho jeho otec, díky němuž se mu dostalo výtečné vzdělání, zejména v latině a matematice. Měl mimořádné matematické a jazykové nadání. Ve 13 letech poslal mladý Ampér do Académie de Lyon svou první vědeckou práci a ve čtrnácti přečetl dvacetisvazkovou Francouzskou encyklopedii.
Avšak život Ampéra nebyl vůbec šťastný. V roce 1793 (v Ampérovo 18 letech) při Francouzské revoluci totiž prožil hluboký otřes, když byl jeho otec gilotinován. To na něj mělo zničující dopad. Uzavřel se do sebe a více než rok sedával bez hnutí a rozděloval hromádku písku postupně na poloviny.
Ze svých depresí a duševních nářků se dostal díky jemu drahocenné vědě. Začal úporně studovat matematiku a v roce 1797 ve svých 22 letech ji začal vyučovat v Lyonu. V roce 1802 (ve 27letech) byl jmenován profesorem fyziky a chemie na Bourg École Centrale. Od roku 1809 (34 let) do roku 1826 (51 let) přednášel na École Polytechnique v Paříži. Zde se věnoval nejen matematice, ale i chemii a fyzice. Mezi tím byl v roce 1814 (39 let) zvolen do Institut National des Sciences. V roce 1826 (51 let) Ampére začal učit na College de France. V roce 1827 (v 52 letech) byl Ampére zvolen členem Královské společnosti.
V osobním životě se Ampérovi vedlo hůř. V roce 1799 (ve 24 letech) se oženil a v roce 1800 se narodil jeho vytoužený synáček Jean-Jacques. Avšak jeho milovaná manželka Julie v roce 1803 (v jeho 28 letech) zemřela na tuberkulózu. Druhé manželství, s Jenny, uzavřel v roce 1806 (31 let). Rok na to 1807 se jim narodila dcera Albine. Manželství bylo ale v roce 1808 (v jeho 33 letech) oficiálně odloučeno. Ampérův syn Jean-Jacques se zajímal o historii a filozofii a v roce 1830 (v Ampérovo 55letech) získal místo na katedře historie a zahraniční literatury na Sorbonně. Jeho vztahy s otcem byly ale složité. Dcera Albine se v roce 1827 provdala za důstojníka Napoleonovy armády, ale ten byl alkoholik a jejich manželství do provázely problémy. Závěr života prožil Ampér v existenčních potížích. Přesto si jako epitaf na svůj hrob nechal napsat "Tandem felix" - "Přece šťasten".
Vědecká práce
Svou první vědeckou práci v oblasti matematiky napsal již ve 13 letech. Pokoušel se v ní vyřešit problém konstrukce úsečky stejné délky, jakou má oblouk kružnice. Jeho metoda využívala úvah o nekonečně malých hodnotách.Tato práce však nebyla publikována.
Přestože byl Ampér matematik, proslulým se stal díky svým objevům v oblasti fyziky. Zabýval se zejména magnetismem a vybudoval základy elektrodynamiky.
Jeho jméno nese zákon o silovém působení proudových elementů.
V roce 1820 Ampére zjistil, že solenoidní cívka, kterou protéká elektrický proud vyvolává magnetické účinky. Solenoidní cívka, kterou protéká elektrický proud, a která je volně zavěšená nad vodičem, se orientuje jako magnetka. Vyslovil názor, že i v permanentním magnetu vyvolává magnetické pole uzavřené proudy uvnitř magnetu.
V roce 1827 postuloval tzv. Ampérovo pravidlo pravé ruky pro přímý vodič (palec ukazuje dohodnutý směr proudu ve vodiči, prsty orientaci magnetických indukčních čar) a Ampérovo pravidlo pravé ruky pro cívku (prsty ukazují dohodnutý směr proudu v závitech, palec ukazuje orientaci magnetických indukčních čar). Navrhl vztah, podle kterého lze vypočítat velikost magnetické síly, která působí na vodič. Směr této síly se dá docela jednoduše určit podle Flemingova pravidla levé ruky, které zní : "Položíme-li otevřenou levou ruku na vodič tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a indukční čáry vstupovaly do dlaně, ukazuje odtažený palec směr síly, kterou působí magnetické pole na vodič s proudem. Stal se také autorem mnoha měřících technik a vynálezcem galvanometru a komutátoru (sběrač proudu magnetoelektrických strojů).
Jeho práce Teorie elektromagnetických jevů odvozená výhradně na základě pokusů se stala základem nové oblasti fyziky - elektrodynamiky. Dále se věnoval i zemskému magnetismu a pohybem Země kolem Slunce.
Kromě fyziky a matematiky se zabýval botanikou a chemií. Celý život se též věnoval monumentálnímu pokusu o roztřídění věd a položil tak základ jejich moderní klasifikaci. Také jako první použil pojem „kybernetika“.
Na jeho počest bylo jeho jméno na vědeckém kongresu v Paříži ustaveno jako základní jednotka elektrického proudu.
Magnetismus je fyzikální jev projevující se působením síly na tělesa. Je vytvářen pohybem elektrického náboje a elektromagnetismus, tedy sloučení magnetismu a elektrické síly je jednou ze čtyř základních interakcí.
Elektrický proud je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství náboje prošlého za jednotku času.
Elektrodynamika je část fyzika, která se zabývá proměnnými elektrickými a magnetickými poli.
Galvanometr je typ ampermetru (zkráceně též nazývaného ammetr). Je to přístroj pro zjišťování a měření elektrického proudu, který pracuje na elektromagnetickém principu. Proud procházející cívkou galvanometru vychýlí jeho ručičku a ta tak ukáže velikost proudu na kruhové stupnici.